Navigace

 

Czech point

Rozpočet

klikr

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 12. 2017

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle sněhové přeháňky nebo sněžení. Denní teploty 0 až 4°C. Noční teploty 0 až -4°C.

Přehrát/Zastavit Další

 

mikroregion Kostelecko

 

logo VP

 

logo Region Haná

 

rodina je OK

 


Kozí farma Rozinka
kozí pastva

rozinka.wz.cz/

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Obsah

« Zpět na Strom životních situací

Podání trestního oznámení

3. Pojmenování (název) životní situace

Podání trestního oznámení

4. Základní informace k životní situaci

Trestní oznámení je podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu.
Podle platných právních předpisů nemůže státní zástupce ani policejní orgán v zásadě odmítnout přijetí žádného trestního oznámení. Tyto orgány mají naopak povinnost oznámení přijmout a bez průtahů věc vyřešit.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Trestní oznámení je oprávněn podat každý, kdo se domnívá, že došlo ke spáchání trestného činu. Zákon stanoví výjimky plynoucí ze zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti, jako je např. zpovědní tajemství.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podáním trestního oznámení na příslušnou instituci.
Trestní oznámení se posuzuje podle obsahu (nikoliv podle názvu) a lze jej podat ústně do protokolu, písemně či v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních právních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
V případě, že se oznamovatel rozhodne podat trestní oznámení ústně, může osobně zajít na kterékoliv policejní oddělení či státní zastupitelství. Tam s ním bude sepsán protokol.
Při podání trestního oznámení je oznamovatel vyslechnut o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem.
V případě, že je oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut také o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody.
Další možností je podat trestní oznámení písemnou formou. V takovém případě se doporučuje vylíčit v podání všechny rozhodné skutečnosti, které o skutku, jeho domnělém pachateli a dalších okolnostech oznamovatel ví.
Písemné trestní oznámení lze podat doporučeně poštou nebo jej může oznamovatel osobně donést na podatelnu příslušné instituce a na kopii si nechat potvrdit jeho přijetí.
Policie se věnuje i anonymním oznámením, ale prověřování se tím značně komplikuje, jelikož není možné vyjasnit případné nejasnosti v podání. Často tím policie ztrácí významného svědka, který může být pro vyřešení případu klíčový.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Trestní oznámení je možno podat na kterékoli oddělení Policie České republiky nebo státní zastupitelství.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Pochopitelně platí povinnost jakékoli součásti Policie České republiky přijmout podání (trestní oznámení) od kohokoli.
Nejefektivnější (zejména v situaci, kdy předpokládáme potřebu okamžité reakce ze strany Policie České republiky - např. trvající ohrožení zdraví či majetku) je podat trestní oznámení na základním útvaru, tj. místní nebo obvodní oddělení Policie České republiky v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu, nebo v místě bydliště poškozeného (oznamovatele).
V případě nutnosti bezprostředního opatření je lépe využít linku 158. Rovněž je možné volat na jednotné číslo evropského tísňového volání 112.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Po obsahové stránce by se měl oznamovatel trestného činu řídit souborem otázek stanovených již římským právem.
Každé trestní oznámení by tedy mělo obsahovat základní údaje odpovídající na tyto otázky:
Kdo?
- Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci; pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů.
Kdy?
- Doba, kdy k události došlo (okamžik nebo období; pokud je událostí více, chronologicky je seřadit a uvést souvislosti; dobu je možné i odhadnout podle jiných souběžných událostí - politických, sportovních, kulturních).
Kde?
- Místo nebo místa, kde k události došlo, příp. kde trestní čin vyšel najevo nebo byl dokonán; pokud oznamovatel nezná přesnou dislokaci (adresu), uvede, jak lze místo vyhledat.
Jak?
- Popis jednání všech zúčastněných osob.
Co?
- Popis skutku.
Čím?
- Zde vyjmenovat předměty doličné, jako jsou nástroje a zbraně.
Proč?
- Motiv jednání pachatele.
Následek?
- Zda byla způsobena újma na zdraví nebo újma na majetku apod.
!!! Právo na vyrozumění o tom, jak bylo oznámení vyřízeno, vznikne oznamovateli jen tehdy, pokud o to při podání trestního oznámení výslovně požádá, tzn. uvede do protokolu nebo napíše do písemného oznámení, že si přeje být informován (v závěru písemného oznámení uvede např.: "Přeji si být informován o tom, jak bylo moje oznámení vyřízeno.").

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Forma a obsah trestního oznámení nejsou formálně stanoveny; nejsou tedy stanoveny ani žádné předepsané formuláře.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

V případě, že o to oznamovatel požádá, musí být Policií České republiky do 30 dnů vyrozuměn o tom, co v této věci učinila.
Skutečnost, že od spáchání skutku již uplynulo několik dnů, samozřejmě nebrání podání trestního oznámení. Promlčecí doba, po jejímž uplynutí již není možno provést trestní řízení, se pohybuje řádově v letech. V případě ublížení na zdraví je např. délka promlčecí doby stanovena trestním zákoníkem na dobu 5 let.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Mezi další zúčastněné patří pachatel, popř. svědci.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu příslušné instituce.

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky nejsou stanoveny.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Nesplnění povinnosti oznámit, že došlo ke spáchání trestného činu, je v některých případech sankcionováno dle ust. § 368 trestního zákoníku, které totiž zakotvuje skutkovou podstatu trestného činu "Neoznámení trestného činu" některých z taxativně uvedených trestných činů.
Skutkovou podstatu tohoto trestného činu naplní ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal některý z taxativně uvedených trestných činů a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Jedná se např. o trestný čin "týrání svěřené osoby" dle ust. § 198 trestního zákoníku či trestný čin "vraždy" dle ust. § 140 trestního zákoníku.
Za spáchání trestného činu dle ust. § 368 trestního zákoníku hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Oznamovací povinnost se dle ust. § 368 odst. 2 trestního zákoníku nevztahuje na případy, kdy nemohla příslušná osoba oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

 

28. Popis byl naposledy aktualizován

03.10.2016

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.